Evropská unie
Web ok4eu.cz je zaměřen na informace o evropských programech, regionálních aktivitách a veřejných projektech. Jakékoliv zmínky o tématu kasin slouží pouze k informačním nebo analytickým účelům a nepředstavují provozování hazardních her.
Evropská unie je ojedinělé hospodářské a politické společenství 28 evropských zemí, jejichž území tvoří dohromady velkou část evropského kontinentu. Úkolem Evropské unie v 21. století je udržovat mír mezi členskými státy a vycházet z dosažených výsledků, umožňovat evropským zemím praktickou spolupráci, zajistit Evropanům život v bezpečí, podporovat hospodářskou a sociální solidaritu, chránit evropskou identitu a rozmanitost v době globalizace, hlásat hodnoty společné pro všechny Evropany.
Již na počátku integrace v 50. letech 20. století bylo rozhodnuto, že jednotlivá Společenství budou řízena vlastními institucemi, z nichž některé budou působit nezávisle na členských státech. Toto pojetí je odlišné od většiny ostatních mezinárodních organizací, ve kterých často působí pouze sekretariát a mezivládní konference, která se schází dle potřeby. Vlastní soustava orgánů je jedním z nejvýraznějších znaků EU, který přispívá k jejímu unikátnímu (sui generis) charakteru.
Podle čl. 13 dost. 1 SEU má EU „institucionální rámec, jehož cílem je podporovat její hodnoty, sledovat její cíle, sloužit jejím zájmům, zájmům jejích občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností.“ Institucemi EU (orgány) v úzkém slova smyslu jsou Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Účetní dvůr (čl. 13 odst. 1 SEU). Kromě nich působí v institucionálním rámci také řada dalších orgánů, konkrétně Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a několik desítek agentur EU. Pravomoci a úkoly institucí EU, stejně jako pravidla a postupy, kterými se musí řídit, stanovují základní smlouvy Unie.
Hlavní orgány EU (Instituce)
– Evropská rada – Tvořena nejvyššími představiteli členských států, kteří na pravidelných zasedáních určují směřování politiky Evropské unie a dávají podněty k jejímu rozvoji.
– Rada EU – Zastupuje členské státy. Ministři vlád členských zemí se společně usnášejí na konkrétních politických krocích v oblastech působnosti svých resortů. Mimo pravidelné schůzky ministrů a jejich náměstků Radě napomáhá na pracovní úrovni Výbor stálých zástupců (COREPER).
– Evropská komise – Instituce podporující obecný zájem Evropské unie. Má mnoho funkcí – zejména navrhuje právní akty, pod kontrolou Soudního dvora dohlíží na uplatňování práva Unie, plní rozpočet a řídí programy Unie.
– Evropský parlament – Zastupuje občany Evropské unie. Od roku 1979 jsou europoslanci voleni v přímých volbách. Společně s Radou EU je legislativní institucí, která se podílí na schvalování právních aktů, které se dále realizují v členských státech EU. Rovněž vykonává rozpočtové a kontrolní funkce.
– Soudní dvůr EU – Zajišťuje výklad a aplikaci evropského práva v členských státech EU a rozhoduje ve vymezených případech o žalobách a otázkách aplikace a interpretace evropského práva. Od roku 1989 je k Evropskému soudnímu dvoru připojen Tribunál, jehož primárním cílem vzniku bylo zmírnit přetížení Soudního dvora převzetím části jeho agendy, zejména co se týče individuálních podnětů. Smlouva rovněž umožňuje zřizovat specializované soudy – v roce 2005 vznikl Soud pro veřejnou službu EU, který se zaměřuje na řešení sporů mezi Institucemi EU a jejich zaměstnanci.
– Evropská centrální banka – Tvoří spolu s národními centrálními bankami tzv. Evropský systém centrálních bank, který má za úkol udržovat cenovou stabilitu a podporuje hospodářské politiky v Unii. Evropská centrální banka spolu s centrálními bankami zemí, jejichž společnou měnou je euro, řídí měnovou politiku Unie.
– Účetní dvůr – Kontroluje účetnictví EU.
Poradní orgány
– Hospodářský a sociální výbor – Poradní orgán, který vyjadřuje názory zaměstnanců, zaměstnavatelů a organizované občanské společnosti na hospodářské a sociální aspekty.
– Výbor regionů – Vyjadřuje stanoviska regionálních a místních orgánů.
Evropská unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech: celní unie, pravidla hospodářské soutěže na jednotném trhu, měnová politika zemí eurozóny, ochrana biologických zdrojů v mořích v rámci společné rybářské politiky, společná obchodní politika, uzavírání mezinárodních dohod, pokud je tak stanoveno v právních předpisech EU.
Evropská unie a její členské státy sdílejí pravomoc v těchto oblastech: jednotný trh, prvky sociální politiky, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě, hospodářská a sociální soudržnost, zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických
mořských zdrojů životní prostředí, ochrana spotřebitele, doprava, transevropské sítě, energetika, vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, některé společné bezpečnostní výzvy týkající se veřejného zdraví uvedené v Lisabonské smlouvě, výzkum, technologický rozvoj a vesmír, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc.
Oblasti, které spadají pod pravomoc členských států a ve kterých může EU hrát podpůrnou nebo koordinační roli: ochrana a zlepšování lidského zdraví, průmysl, kultura, cestovní ruch, obecné a odborné vzdělávání, mládež a sport, civilní ochrana, správní spolupráce.
Zdroje: Europa.eu, Evropská komise, Euroskop.cz
